Tvorba mateřského mléka
MATEŘSKÉ MLÉKO A JEHO TVORBA
Mateřské mléko se tvoří v mléčné žláze, která se začíná vyvíjet asi v 6. týdnu nitroděložního života a její vývoj pokračuje až do porodu. Po porodu jsou v mléčné žláze zřetelné všechny anatomické součásti a žláza novorozence je již schopna tvorby mléka. Až do puberty však zůstává mléčná žláza v klidu. Další vývoj nastává u dívek v pubertě, kolem 12 roku. S nástupem pravidelných hormonálních změn se vývoj žlázy zdokonaluje. Největší rozvoj nastává pak až v těhotenství, přičemž se uplatňuje vliv několika hormonů.
se podobá stromu 5 větvemi a listmi obrácenými k hrudní stěně Je rozdělena na 15 -25 oddílů navzájem oddělených přepážkami, podobně jako dílky dortu. Každý oddíl je tvořen asi stovkou lalůčků, ve kterých se tvoří mléko. Z nich vycházejí vývodné kanálky, které se postupně spojují ve větší vývody směrem k bradavce. Úsek vývodů pod dvorcem prsu (což je tmavý kruh kolem bradavky) je rozšířen a v těchto místech se mléko shromažďuje. Slouží tedy jako zásobníky mléka (sinusy). Mléčná žláza je tvořena také podpůrným vazivem, tukovou tkání, cévami a nervy. Je důležité vědět, na tvaru a velikosti prsů i tvorba mléka příliš nezáleží.
Tvorba mateřského mléka
Mléko se tvoří ve žlázových buňkách mléčné žlázy, které jsou uspořádány do váčkovitých útvarů (alveofů). Vytvořené mléko přechází do vývodů a v jejich rozšířené části v oblasti dvorce prsu se mléko hromadí Z těchto míst je pak činností jazyka dítěte a svalů na spodině úst- ní mléko vystřikováno a dítě je polyká Kojení je děj, který organizmus matky předpokládá a připravuje současně s vývojem plodu. Řízení tvorby a regulace množství mléka závisí hlavně na dvou hormonech -oxytocinu a prolaktinu. Oba tyto hormony jsou vylučovány podvěskem mozkovým. Mléčná žláza |
Oxytocin
má vliv na uvolňování již vytvořeného mléka, tento tzv. vypuzovací reflex se dostavuje zpočátku jako reakce na sání dítěte, což je nejsilnější podnět k jeho vybavení. Postupně se však dostavuje i jako reakce na pouhou vzpomínku matky na dítě (mléko začne z prsu odkapávat).
Kromě uvolňování mléka působí oxytocin i na děložní svalstvo. Včasné přiložení narozeného dítěte k prsu matky bezprostředně po porodu může ovlivnit stahem děložního svalstva vypuzením placenty a také intenzitu krvácení.Reakci na oxytocin pociťuje matka také při každém kojení jako stahy dělohy. Zmírnění krevní ztráty rychlejším zavinováním dělohy šetří matce hemoglobin a železo
Nepříjemné vjemy pro matku -jako bolest, strach, úzkost, stres aj. mohou mít nepříznivý vliv -snižují reakci na sání dítěte a tím i na tvorbu hormonu.
Stejně nepříznivý vliv má také alkohol a nikotin.
Prolaktin
druhým .důležitým hormonem je prolaktin. Ten se tvoří v menším množství už koncem těhotenství a působí na tvorbu nezralého mateřského mléka tzv. mleziva. Nejsilnějším podnětem pro jeho vylučování do krve je opět sání dítětem, zvláště v první půlhodině po porodu. Proto je tak významné, aby první přiložení novorozence k prsu bylo právv této době.
Druhý až třetí den po porodu se obvykle zvyšuje tvorba mléka. To je provázeno zvýšeným prokrvením prsu a někdy dokonce i otokem, což matka pociťuje jako napětí a teplo. Teprve za několik hodin od začátku tvorby mléka se začíná mléko z prsu uvolňovat. Jestliže se nepřikládá novorozenec k prsu podle chuti dítěte dostatečně často a správnou technikou, může být nalití prsů velmi nepříjemné a bolestivé a někdy způsobí potíže při přisátí a sání dítěte vůbec.
Bolest matky z oteklého a překrveného prsu je pak brzy provázena bolestí z poškozených prsních bradavek a protože dítě nemůže bradavku správně uchopit, saje neúčinně a je neklidné.
Čím častěji a déle dítě saje, tím více mléka se v mléčné žláze vytvoří a tím snadněji se uvolňuje dítěti do úst. Zásadou úspěšného začátku kojení- tvorby a uvolňování mléka je
Náhledy fotografií ze složky materiály Laktační ligy